VLÁKNINA, JEJÍ TRÁVENÍ A ZÁKLADNÍ TRÁVICÍ PROCESY
Vláknina je pojem, který popisuje strukturální polysacharidy rostlin, které nemohou být rozloženy trávicími enzymy vyprodukovanými savci. Součástí tohoto pojmu je LIGNIN. Lignin sice není polysacharid, ale je skutečně zahrnutý do kategorie celulózy - což je pravděpodobně ta nejvíce "známá" vláknina.
Vláknina samozřejmě může být "strávena", ale musí to být nějakou skupinkou mikrobů a ne enzymy. Slovo "strávit" může být zavádějící. Trávení je proces, kterým zvířata pomocí enzymů rozloží komponenty jídla na jednodušší jednotky, které mohou být absorbovány stěnou střeva. Bakteriální rozložení těchto komponentů se potom nazývá "fermentace", což je více kompletní proces absorbce, metabolismu a vylučování konečných produktů. Současný populární koncept "stravitelné vlákniny" by měl být nazýván spíše něco jako "nejjednodušeji fermetovatelná vláknina", což sice nezní tak "marketingově", ale dává to lepší představu o nutričních efektech.
Vzhledem k tomu, že nektěrá zvěř je lépe přizpůsobena k trávení různých krmiv, stejně jsou na tom i bakterie. Lidé, krysy a také vepři mohou vyprodukovat dostatečné množství amylázy potřebné k rozložení škrobů na glukózu. Kočky, psi a koně ale produkují daleko méně těchto látek a tak nejsou dobře přizpůsobeni k příjmu potravy s vysokým obsahem škrobů - jako jsou například obiloviny. Co se týká baktérií, tyto rozdíly jsou opravdu veliké. Některé baktérie, jako například lactobacilli, potřebují podobné živiny jako savci, některé naopak mohou metabolizovat svoje požadavky z jednodušších molekul.
Střeva všech zvířat obsahují populace mnoha různých druhů mikroorganizmů. Tyto organizmy existují pospolu a soutěží mezi sebou v celém trávicím systému - od ústní dutiny až po střeva - kde se drží stěny střeva. Mnoho z těchto organizmů produkují konečný produkt, který vyhovuje jejich vlastnímu růstu, například lactobacilli produkují kyselinu mléčnou a snižují PH okolních oblastí, což má za následek, že vytvořené prostředí je méně optimální pro život jejich soupeřů. Ostatní produkují anti-mikrobiální konečný produkt, který napadá a ničí ostatní baktérie. Řečeno více obecně, u monogastrických savců je horní střevo více acidické (kyselé) a prospívá kmenům Lactobacillaceae a Bacillaceae. Na druhé straně, spodní střevo má více neutrální charakter, který prospívá Enterobacteriacae. Oproti tomuto neustále se měnícímu spektru populace produkuje "hostitelské zvíře" sekrece (enzymy, hormony), které se snaží tlumit a stabilizovat efekty neustále se měnící dynamické mikroflóry.
I přes to, že jsou rozdíly mezi kmeny bakterií u různých druhů zvířat, velké množství kmenů je stejné u všech druhů. E. coli, lactobacillus acidophilus, clostridium sporogenes jsou například přítomni u všech savců. Všeobecně, střevní mikroby nejsou patogenní, což znamená, že nevyvolávají onemocnění, alespoň ne v jejich optimálním a normálním mikro prostředí. Nebezpečnými se stávají pouze v případě, že jsou posunuty do jiného prostředí, nebo rostou v poškozené tkáni, kde potom mohou vyvolat nemoci. Naopak přítomnost střevní mikroflóry přilepené ke stěně střeva může znamenat zabránění patogenům v jejich škodlivém kolonizování. Patogeny pak projdou rychle střevem a jsou vyloučeny z těla ven bez napáchání škod.
Tak jako jsou mikroby, které jsou společné pro více druhů zvířat, tak jsou i mikroby, které jsou společné pouze pro relativně malý počet různých druhů zvířat. A jsou to tyto mikroby, které jsou tak důležité pro býložravce. Je známo, že savci nemohou produkovat enzymy potřebné pro rozložení celulózy. Jednají tedy jako "hostitelé" pro baktérie jako jsou například Bacteroides succinogenes, které již jsou schopni rozložit celulózu. Počet těchto baktérií určuje jak dobře dokáže "hostitel" zužitkovat vlákninu. Vepři obsahují středně velké množství těchto baktérií v jejich zadním střevě, přežvýkavci velké množství v jejich bachoru, přibližně 1 z 10 lidí hostí nějaký počet těchto baktérií a samozřejmě koně jich mají velké populace v jejich tlustém střevě.
Kůň bude tedy mít celou škálu různé střevní mikrofóry. Lactobacilli a podobné druhy budou kolonizovat horní střevo od žaludku přes tenké střevo až do zadního střeva, ale budou narážet na zvyšující se počty celulytických baktérií a protozoí, které se budou snažit růst a dominovat svoje prostředí.
Jak tedy získá kůň svojí vlastní mikroflóru? Všichni savci se rodí se sterilním střevem, bez mikrobů. Ale díky přirozenému chování jako je různé oždibování mezi kobylkou a jejím hříbátkem a nebo sání mléka hříbátkem, se brzy tyto mikroby přenesou do těla hříbátka. Jak hříbátko roste a objevuje nové věci - například očichává výkaly - tak se mu postupně mění složení jeho mikroflóry. V momentě, kdy je odstaven od matky, tak má již složení mikroflóry stejné jako u dospělého koně.
Statický stav střeva je velice závislý na typu jídla, které je přijímáno do těla. Jeho prostředí je ovlivňováno sekrecemi koně, rychlostí průchodu krmiva střevem a viskozitou. Tyto faktory jsou všechny odvozovány od typu krmiva. Proto například obiloviny podporují růst baktérií bacilli a pastva baktérií bacteroides. Jeden z důvodů, proč je vždy doporučováno měnit typ krmení pomalu je obava, že změna krmiv bude mít za následek urychlení růstu jednoho kmene baktérií na úkor jiného.
Statický stav mikroflóry je také ovlivněn dalšími faktory, jako je stres, nemoc a léčení (antibiotika atd). Stres má za následek zvýšení a nebo snížení žaludečních kyselin. Změna pH a změna ve vylučování enzymů změní prostředí ve střevě a to má za následek, že se začnou rozrůstat jiné mikroby. "Soutěžení" ve střevě probíhá většinou tak, že pokud jeden vyhrává, ostatní prohrávají. Toto znamená, že pokud jeden typ bakterií se začne rozrůstat a tedy vyhrávat, ostatní typy mají méně prostoru a jsou limitovány - v extrémních případech až do té míry, kdy je výrazně snížen jejich růst a to dává prostor pro patogenní (nemoci tvořící) látky, aby zkolonizovali prostředí.
Kůň neustále přijímá do těla potenciálně patogenní látky. Ve zdravém koni to ale není problém, protože tyto látky prochází extrémně kyselým žaludkem a nemají tak dosti síly na to, aby se přilepili ke stěnám střeva a kolonizovali. Budou tedy prohnáni střevem a vyloučeni, aniž by vytvořili problém. Pokud je ovšem koník ve stresu, starý, velmi mladý (menší schopnost produkce kyselin v žaludku) a nebo pokud je mikrob velmi potentní, potom se mohou tyto patogenní organizmy usadit ve střevech a vylučovat toxiny do prostředí, čímž si zajistí svůj růst. Léčení těchto situací kolikrát musí řešit antibiotikum, což ovšem zahubí nejen tyto patogenní látky, ale zároveň mnoho ostatních mikrobů. Ty, kteří přežijí se rozrostou a tím se opět změní profil střeva.
Proto je velmi důležité krmit koně krmivem, které bude podporovat tu správnou mikroflóru a bude ji udržovat v rovnováze a stabilní. Problém je, samozřejmě, jak tohoto dosáhnout v dnešní době, kdy sportovní koně mají vysoké energetické nároky.
Koně jsou přežvýkavci. Divocí koně stráví většinu svého dne pastvou, která bude mít relativně málo živin a energie. Většina divokých zvířat se snaží šetřit energií a tím jsou v optimálním nutričním stavu. Když se podíváme na "svět" domestikovaných koní, je to zcela jiná situace - vysoce energetická krmiva, vysoký příjem a výdej energie, aktivity jako je vytrvalost, dostihy, parkur, military, drezúra, různé druhy koní a plemen. Dáme toto všechno dohromady a dostaneme se k tomu, že pastvy je daleko méně a energetické výdeje jsou daleko větší.
Kůň se vyvinul k fermentaci trav a píce. I když zadní střevo obsahuje mikroby potřebné k fermentaci celulózy, je neefektivní. Například, skot fermentuje tuto vlákninu v bachoru 7-10 dnů, aby dostal mastné kyseliny k produkci glukózy, zatímco celulóza v těle koně bude vystavena cca 24-48 hodinám fermentace, než bude "zrušená". Toto je také důvod proč trus skotu je tak jiný od trusu koní - kůň není schopný efektivního trávení vlákniny a tak jeho trus obsahuje daleko více intaktní vlákniny.
Kůň je tedy závislý na pomalém vylučování živin ze zadního střeva pro jeho nutriční požadavky, což je bohužel nedostačující pro aktivní-sportovní zvíře. Proto se tedy krmí obilovinami a dalšími komponenty s vysokým obsahem škorů - aby se dodalo koníkům dost živin, které by se daly absorbovat v tenkém střevě. To má ovšem za následek změny mikroflóry, zvláště pokud některé tyto živiny "utečou" do zadního střeva. Ideálně, dostatečné množství vlákniny musí být krmeno, aby se tyto negativní efekty mohly vybalancovat. Čím více vlákniny se ale krmí, tím méně se dá krmit koncentrovaného krmiva a tak je důležité nastolit optimální rovnováhu v krmném režimu koně.
Celulóza je velice důležitá ve výživě a zdraví koně. Její fyzická přítomnost ve střevě koně a pomalé vylučování živin vynahradí její největší nedostatek - málo energie pro aktivního koně. Je důležité podporovat celulytické baktérie a tak krmit velkou část v podobě trávy nebo sena. Na druhé straně, nesmíme ignorovat ostatní zdroje vlákniny. Pektin je velmi důležitý poskytovatel "stravitelné vlákniny".
Tráva je velmi dobrý zdroj celulózy, i když má větší množství ligninu čím později v sezóně (lignin není stravitelný koněm) a musí se dávat pozor na množství fruktanů.
Seno je podobné jako tráva, pouze má střední množství ligninu (záleží na tom, kdy bylo posečeno, čím dříve, tím méně ligninu) a nižší hladinu fruktanů.
Vojtěška má méně celulózy než tráva, ale zvyšující se hladinu hemi-celulózy. Nízký obsah fruktanů.
Otruby jsou tak napůl mezi celulózou a hemi-celulózou.
Sláma má vysokou hladinu hemi-celulózy a průměrné množství celulózy.
Řepné (cukrovarnické) řízky mají obsah rozdělěný mezi celulózu, hemi-celulózu a pektin.
STRAVITELNOST VLÁKNINY A ŘEPNÉ ŘÍZKY
Jak jsme si již v tomto článku vysvětlili, trávicí procesy v těle koně jsou závislé na druhu mikrobů, které jsou k dispozici. K efektivnímu trávení vlákniny je potřeba ta správná mikroflóra, aby fermentace byla výkonná. Mikroflóra se mění a její stabilita je do jisté míry ovlivněna typem vlákniny, kterou koník dostane. Dominance jednoho "typu" vlákniny bude podporovat nárůst těch baktérií, které ji mohou nejlépe využívat. Tyto baktérie se budou množit a vytvoří si prostředí, které jim bude nejvíce vyhovovat pro přežití. Proto je například tak nebezpečné krmení jádrem ve větším množství - nadbytečný škrob se nestihne strávit tam, kde má a přesune se do zadního střeva. Tam vzniknou baktérie, které umí využívat škrob ke své existenci, budou se množit a okyselovat prostředí k "obrazu svému". PH se tím sníží a vznikne ještě více "kyselých" milovníků. To má potom za následek vážné zdravotní problémy jako může být například laminitis apod.
Je tedy důležité nastolit správnou rovnováhu, aby nedocházelo k nechtěným změnám mikroflóry. Nejdůležitější je pro koně vláknina, k níž byl uzpůsoben svým vývojem. Je tedy nutné podívat se na různé druhy vlákniny a jejich stravitelnost. Když se podíváme na poslední výzkumy o celkové ztrátě živin v zadním střevě (tedy hladinu stravitelnosti - čím větší ztráta živin, tím více jich bylo stráveno!), tak seno mělo ztrátu 36% v 48 hodinách, kostky ze sena 67% a řepné řízky 87%. Toto naznačuje, že "objemová vláknina" může sice zvýšit příjem energie, ale ztrácí ostatní komponenty. Naopak snížením "objemu" uděláním kostek se skoro dvakrát tolik zvýší stravitelnost.Ostatní výzkumy ukazují, že průměrná stravitelnost sena se pohybuje přibližně okolo 44%. Přidáním ječmene nebo kostek ze sena se tato stravitelnost bohužel nezvýšila. Pokud se ale přidaly řepné řízky, tak se zvýšila stravitelnost celulózy a hemi-celulózy o 25 procent!
Řepné řízky jsou známé tím, že mají nadprůměrnou stravitelnost a jsou lehce "fermentovatelné". Výzkumy toto dokázaly již v mnoha stech studiích. Konečný produkt, který vznikne fermentací řepných řízků je podobný v profilu například senu a nebo ovesné vláknině, i když s menším množstvím kyseliny mléčné. Je to tedy profil podobný ostatním výsledným produktům. Proč by tedy měl mít tento "průměrný" profil tak markantní a jedinečný dopad na celkovou stravitelnost vlákniny? Vzhledem k tomu, že zvyšuje fermentaci celkově - i fermentaci ostatních komponenů, dalo by se čekat, že zde bude někde figurovat nějaký nový faktor, který bude mít za následek podporu růstu těch baktérií, které jsou zodpovědné za fermentaci celulózy a hemi-celulózy.
Je také dokázáno, že tento "faktor" působí nejen na seno, ale také na ostatní komponenty. Například poslední výzkumy dokazují, že řepné řízky zvyšují rovněž stravitelnost vojtěšky! I když se tedy zatím přesně neví, jaký mechanismus se skrývá za těmito "vylepšeními", předpoklad je, že vysoce odbouratelná vláknina v řepných řízkách (hemi-celulóza a pektin) v kombinaci s vojtěškou a nebo senem (celulóza) vytváří optimální populaci mikrobů, která nejlépe zvládne fermentaci všech komponentů vlákniny - populaci, která by nevznikla nebýt přidání řepných řízků do krmiva!
Přidání řepných řízků do krmné dávky je tedy to absolutně nejlepší, co můžete pro svého koníka udělat. Nejenže mu tím zvýšíte stravitelnost vlákniny, ale i vojtěšky popř. ostatních komponentů krmné dávky. Také zajistíte dostatek tekutin. Proč je toto důležité?
"MOKRÉ KRMENÍ"
Nutriční potřeby koně byly již v posledních letech vcelku dobře pochopeny. Bylo uznáno, že nejdůležitější je pro koně vláknina a v poslední době se na trhu po celém světě objevují krmné směsi s vysokým obsahem vlákniny a malým množstvím škrobů a cukrů. Tak proč ještě řešit nějaké "nové" metody? Proč si přidělávat starosti a komplikace například krmením "mokré dávky"?
Všichní víme, jak moc je pro koně voda důležitá a že k ní má mít neomezený přístup. To má, tak proč řešit něco dál, že? No, pokud by se Vás někdo zeptal, kolik vody Váš koník denně vypije, věděli byste to? Odpověď na tuto otázku vás možná překvapí. V klidu, při odpočívání, může kůň vypít až 7 litrů vody na 100 kg živé váhy denně. To znamená, že průměrný koník, který má 500 kg a který je vklidu bez práce, vypije klidně 35 litrů vody denně. Při sportu může koník ztratit až 15 litry vody za 1 hodinu v podobě potu! To už je celkem 50 litrů vody denně....
Voda je důležitá pro správnou funkci trávicího systému koně. Obsah střev koně je především voda, ve které jsou části jídla a také trávicí enzymy. Svalové kontrakce stisknou a promíchají tento obsah, enzymy rozloží živiny pro absorbci a mikroby se přimíchají a přilepí k vláknině pro vyloučení energie. Až když se tento "obsah" pohne skrz tlusté střevo, tak se většina vody absorbuje a použije v biochemických procesech koně.
Takže žádný problém, máte kyblík s vodou ve stáji a doplníte koníkovi vodu kdykoliv, kdy vidíte, že už ji má málo. A nebo máte automatickou napáječku. Bohužel je ale dokázáno, že koník pije méně z napáječky, než z kyblíku. A tak i když se opravdu snažíte, aby měl koník vždy dost vody, pokud je z nějakého důvodu přísun vody omezen, sníží se tím i množství jídla, které koník přijme a to může mít negativní následky na jeho zdraví.
A i když je voda sama o sobě nutná, pro koně je ještě lepší pokud dojde k jejímu příjmu najednou spolu s krmivem. Toto opět souvisí s tím, jak se koně vyvinuli - pro neustálou pastvu. Pastva má v sobě až 70 procent vody, což se samozřejmě vůbec nedá říci o senu. To znamená, že v přírodě divocí koně získávají většinu své vody z příjmu pastvy. Pokud koně jedí mokré krmivo, nemá to tak drastický efekt na zuby a lépe se to promíchá s vodou ve střevech, než když je krmivo suché. Je tedy opravdu prospěšné, když koník může dostávat krmivo mokré. To je ale bohužel v dnešní době problém. Věda již dokázala posledními výzkumy, že pro optimální zdraví, by koník měl jíst co nejvíce vlákniny a co nejméně škrobů a cukrů. Ovšem krmiva s vysokým obsahem vlákniny se nedají moc namáčet - seno a vojtěška nenasáknou vodu v potřebném množství. Přístup k pastvě je také kolikrát problém a na podzim a v zimě především.
Tím se nyní dostáváme k důležitosti řepných řízků. Jsou ideálním krmivem pro koně a pokud jste si dočetli článek od začátku až sem, tak již víte proč. Víte, že je to ideální strava pro zdraví Vašeho koně. A teď, když již víte, že máte přidávat namočené řepné řízky svému koni, máte dvě možnosti - buď krmit klasické řepné řízky, které jsou peletované, takže je nutné je namáčet hodiny a hodiny a nebo můžete krmit Speedi-Beet a nebo Fibre-Beet. Speedi-Beet jsou mikronizované a patentované řepné "vločky", které se namáčí pouze 9 minut ve studené vodě. Fibre-Beet je kombinace Speedi-Beet a vojtěšky a namáčí se buď 45 minut ve studené vodě a nebo 15 minut v horké vodě. Oba produkty zvyšují přísun živin o 15-20 procent oproti tradičním řepným řízkům a tak se jich krmí menší množství. Jejich výhody Vám podrobně ukáže následující článek, kde také graficky uvidíte rozdíl mezi těmito produkty a klasickými řepnými řízky.
SPEEDI-BEET
Řepné řízky jsou odpad cukrovarnického průmyslu a jsou v podstatě to, co zbyde poté, co je odstraněn cukr. Tento zbytek je usušen a peletován a obsahuje velmi malé množství cukru. Na obrázku vidíme Speedi-Beet před (vlevo) a po patentované úpravě (vpravo). Obrázek vlevo je v podstatě mikroskopický průřez skrze klasické pelety řepných řízků, jak se dají koupit od cukrovarů. Vidíte na něm buňky, které jsou zbavené cukru a obkopené hustou a stlačenou vrstvou vlákninového materiálu. Vpravo pak vidíte průřez upraveným Speedi-Beetem, kde jsou buňky již "otevřené" a vlákninový materiál je volnější a rozlomený na menší částečky. To znamená, že se voda může rychleji dostat mezi buňky a tak snižuje nutnou dobu namáčení (vlevo dole vidíte řepné řízky, vpravo Speedi-Beet).
ALE to zdaleka není vůbec jediná výhoda této úpravy řepných řízků. Představte si oba produkty - klasické řepné řízky a Speedi-Beet - jak cestují skrz koně. Nejdříve je krmivo kousáno. To bude mít za následek určité porušení buněk, což je rozlomí. Ale Speedi-Beet je již rovnou v tomto stavu a tak toto kousání ještě více otevře buňky. Krmivo jde dále do žaludku a do tenkého střeva, kde se enzymy smíchají a plavou ve vodním mixu, který zde vznikl, kde rozloží živiny do jejich částí a ty jsou absorbovány. Čím větší je přístup k buňkám, tím lepší trávení a tím více živin bude absorbováno!
Krmivo potom dorazí do zadního střeva, kde se mikroby přilepí na jeho povrch a fermentují živiny, čímž produkují konečné produkty, které jsou absorbovány koněm a využity většinou jako energie. Tady je důležitý především ten "povrch" krmiva ve stavu v jakém dorazí do zadního střeva. Hustá a stlačená vrstva vlákniny, jaká je u klasických řepných řízků, bude mít menší povrch než tenký materiál. Špatně "otevřené/narušené" buňky budou mít menší přístup k nutným mikrobům než hodně otevřené buňky, což bude mít za následek menší stravitelnost živin!
Tím, že buňky Speedi-Beet jsou velice narušeny a tak otevřeny, se vytváří větší povrch pro více baktérií, což má za následek větší stravitelnost živin, rychlejší namáčení, větší vypuštění živin v tenkém střevě a větší vypuštění živin v zadním střevě než je tomu u klasických řepných řízků! Speedi-Beet získal v roce 2008 prestižní ocenění Queen´s Award udílený královskou rodinou v UK za innovativní výrobek - to mluví samo za sebe!
SOUHRN:
Koně se vyvinuli k tomu, aby nepřetržitě konzumovali malé množství vlákniny. Moderní využití koní nám dává do cesty spoustu překážek a tak je náročné dát koním to, co opravdu potřebují. Seno, voda a sůl by měli být samozřejmostí. Pro co nejlepší stav trávicího ústrojí koně bychom měli krmit s každou krmnou dávkou řepné řízky. Nejen, že mají pozitivní efekt na celý systém, ale zároveň jsou jako jediné krmivo schopny zvýšit stravitelnost sena a vojtěšky o 25%! Podporují tedy správnou mikroflóru efektivní fermentací vlákniny, což je v dnešní době velmi žádané pro optimální zdraví našich koňských přátel. Speedi-Beet a Fibre-Beet ještě zvyšují absorbci nutričních hodnot během celého procesu trávení a usnadňují Vám přípravu krmné dávky.
Poznámka: Prosím omluvte překlad - pokud někde najdete terminologii, která není úplně správně přeložena, je to pouze naše vina a omlouváme se.
<!--[endif]-->
